(místní část /osada/ obce Malé Kyšice se zástavbou rekreačních chat)
Poloha: západně od obce Malé Kyšice, při potoku Loděnice (Kačák), při okresní silnici Unhošť (Nouzov) – Poteplí – Nižbor. Osadou protéká potok Kačák a tato se skládá z několika stavení a rekreačních chat, obklopujících starobylý Proškův vodní mlýn. Původní koupaliště již není po léta v provozu. Od něho přes louku je vidět poteplská hájovna. Lokalita je od roku 1923 součástí obce Malé Kyšice, před tím patřila k Bezděkovu. Na starých mapách se jmenuje jako „Poteply“ nebo „Pod Teplym“, to se vysvětluje jako ves pod Teplým vrchem. Bohatou minulost má zdejší mlýn, ke kterému patřívala zdejší restaurace (dnes zvaná „U Netopýra“).
Proškův mlýn v Poteplí
Poloha: Stavení býv. vodního mlýna se nachází na potoku Loděnice před mostkem při uváděné okresní silnici.
Stavení býv. vodního mlýnu je nejstarší doloženou stavební památkou v k.ú. obce Malé Kyšice; první písemná zmínka o mlýnu pocházejí k roku 1423. Strohé písemné zprávy o existenci mlýna jsou z 15. století. Od roku 1548 byl majetkem pánů Bezdružických z Kolovrat, potom Hrzána z Harasova ad. Mezi nejznámější nájemce patřili mlynáři Kašpar Votava, Jan a Matěj Svaškové ad. V době třicetileté války měl být mlýn vypálen. Od roku 1892 je s mlýnem spojen rod Prošků, jehož členové objekt mlýna užívají k rekreačním účelům do dnešní doby. Přestalo se zde mlít na začátku II. světové války.
Významná osobnost: Mlýn je rodištěm Ing. Josefa PROŠKA (nar. 1890), který v roce 1913 dostal místo architekta při vládním úřadě v Makedonii, odkud přátele upozorňoval, že dojde „k veliké válce evropské“. Po vypuknutí války v roce 1914 vstoupil jako legionář do srbské armády, se kterou prodělal balkánský ústup a potom bojoval na soluňské frontě. Za statečnost byl vyznamenán válečným křížem. S podlomeným zdravím se vrátil domů, zemřel 6.3. 1923 a byl pochován v Unhošti.
V případě stavení mlýna se jedná o jednu z nejhodnotnějších umělecko-technických památek ve středních Čechách, protože se do dnešní doby poměrně dobře zachovalo vnitřní strojí zařízení, pocházející z poslední čtvrtiny 19. století v kombinaci s původním složením s českým kamenem; bohužel, z důvodu nedostatku finančních prostředků na opravy t.č. v ohroženém stavu. Objekt mlýna je v soukromém vlastnictví; přístupný příležitostně (povětšině v součinnosti jeho majitelů s Melicharovým vlastivědným muzeem v Unhošti).
Restaurace „U Netopýra“ v Poteplí
Poloha: při vjezdu do osady od Unhoště. Opravený objekt restaurace – t.č. v provozu (zajišťující restaurační služby). Budova hostince postavena v roce 1903.
Zajímavost: V letech 1903-1904 byl nájemcem hostince Bedřich Fricke, který zde založil redakci prvního českého mírového časopisu „Odzbrojte“. Název převzal podle stejnojmenného pacifistického románu rakouské spisovatelky Berty Suttnerorové, roz. Kinské, pozdější nositelky Nobelovy ceny za mír (udělené jí v r. 1905). Vzhledem k obsahovému zaměření časopisu vyšla jen dvě čísla (1.10. a 1.11. 1904), další vydávání bylo c. a k. rakouskými úřady zakázáno. Vydavatel zemřel v Unhošti 4.3. 1905.
Památník Rudoarmějců v Poteplí
Poloha: v záhybu výše uváděné silnice. Památník postavený v roce 1947 kladenskou stavební firmou architekta a stavitele Viléma Procházky. Do památníku z původního hrobu uloženy exhumované ostatky příslušníků Rudé armády Duchno Ivana Livkoviče z Černichovské oblasti a Michajlova z Leningradu, kteří v květnových dnech roku 1945 zahynuli za blíže nezjištěných okolností v Poteplí.
Kačák (Loděnice, Loděnický potok)
Úřední název tohoto vodního toku je Loděnice (Loděnický potok) a nese ho podle obce, kterou protéká ve svém dolním toku (Loděnice, okres Beroun). Mnohem známější je však pod názvem Kačák (a to především ve svém středním a horním toku, kde leží obec Kačice (okres Kladno), která mu měla dát jméno „Kačický potok“. Potok pramení v okrese Rakovník u obce Kroučová ve výšce 478 metrů, protéká jihozápadní částí okresu Kladno, krátce tvoří katastrální hranici mezi okresy Praha-západ a Beroun a jeho vody se vlévají nedaleko obce Srbsko (okres Beroun) do řeky Berounky. Délka toku je 61 km a plocha povodí 271 km2. Průměrný spád toku je 4,4 metru na kilometr a u ústí byl naměřen průměrný průtok 0,53 m3 za vteřinu. Na Unhošťsku protéká katastrálními územími obcí Horní Bezděkov, Malé Kyšice, Unhošť.
