{"id":1047,"date":"2012-09-22T19:15:45","date_gmt":"2012-09-22T19:15:45","guid":{"rendered":"http:\/\/www.malekysice.cz\/?page_id=1047"},"modified":"2012-10-02T07:26:34","modified_gmt":"2012-10-02T07:26:34","slug":"mlyny-na-cernem-potoce","status":"publish","type":"page","link":"http:\/\/www.malekysice.cz\/?page_id=1047","title":{"rendered":"ML\u00ddNY NA \u010cERN\u00c9M POTOCE"},"content":{"rendered":"

(proch\u00e1zka po k.\u00fa. m\u011bsta Unho\u0161\u0165)<\/em><\/p>\n

Popis trasy:<\/span> P\u0159i vystoupen\u00ed z\u00a0autobusu nebo z \u00a0pra\u017esk\u00e9 MHD na jej\u00ed kone\u010dn\u00e9 stanici u m\u011bstsk\u00e9 knihovny v\u00a0Unho\u0161ti<\/span><\/strong> proj\u00edt kolem kostela sv. Petra a Pavla v\u00a0horn\u00ed \u010d\u00e1sti V\u00e1clavsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed, pokra\u010dovat sousedn\u00edm n\u00e1m\u011bst\u00edm T.G. Masaryka se unik\u00e1tn\u00edm souso\u0161\u00edm \u201ePr\u00e1vo na vzd\u011bl\u00e1n\u00ed\u201c. D\u00e1le pokra\u010dovat mezi budovami unho\u0161\u0165sk\u00e9 z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly k\u00a0restauraci \u201eNa Radosti\u201c, kde zabo\u010dit doprava (z kopce) na mostek p\u0159es \u010cern\u00fd potok<\/span><\/strong>, za kter\u00fdm zahnout doleva na hr\u00e1z rybn\u00edka Bulhar<\/span><\/strong>. Na hr\u00e1zi rybn\u00edka se d\u00e1t op\u011btovn\u011b doprava s\u00a0t\u00edm, \u017ee po prav\u00e9 stran\u011b z\u016fstane \u010dist\u00edc\u00ed stanice odpadn\u00edch vod m\u011bsta Unho\u0161t\u011b.\u00a0 Vykro\u010dit po tzv. Neumannov\u011b stezce<\/span><\/strong> a j\u00edt kolem soustavy rybn\u00edk\u016f, z\u00a0nich\u017e posledn\u00ed, nejv\u011bt\u0161\u00ed, se jmenuje \u201eRyb\u00e1rna\u201c. P\u0159es rybn\u00edky je vid\u011bt dominantn\u00ed staven\u00ed s\u00a0vysok\u00fdm kom\u00ednem \u2013 objekt b\u00fdval\u00e9ho Urbanova pivovaru<\/span><\/strong>. N\u00e1sledn\u011b proj\u00edt kolem staven\u00ed\u00a0 b\u00fdval\u00e9ho Kalivodova (Kop\u0159ivova) ml\u00fdna<\/span><\/strong>. P\u0159ibli\u017en\u011b po necel\u00fdch dvou kilometrech cesty po lesn\u00ed p\u011b\u0161in\u011b se objev\u00ed neudr\u017eovan\u00e9 staven\u00ed Such\u00e9ho (Bozd\u011bchova) ml\u00fdna<\/span><\/strong>. Za t\u00edmto ml\u00fdnem odbo\u010dit doleva a pod\u00e9l b\u00fdval\u00fdch (zanedban\u00fdch) ryb\u00edch s\u00e1dek a rybn\u00edka pokra\u010dovat po prav\u00e9 stran\u011b (po proudu) \u010cern\u00e9ho potoka a po kr\u00e1tk\u00e9\u00a0 proch\u00e1zce p\u0159es louku p\u0159ej\u00edt p\u0159es l\u00e1vku. N\u00e1sleduje stoup\u00e1n\u00ed lesn\u00ed p\u011b\u0161inou, kdy potok z\u016fst\u00e1v\u00e1 po prav\u00e9 stran\u011b. Cestu kop\u00edruje (vpravo dole) ji\u017e m\u00e1lo z\u0159eteln\u00fd ml\u00fdnsk\u00fd n\u00e1hon, kter\u00fd kon\u010d\u00ed v\u00a0b\u00fdval\u00e9m rybn\u00ed\u010dku (t.\u010d. p\u0159em\u011bn\u011bn\u00e9ho na zahr\u00e1dku) u staven\u00ed b\u00fdval\u00e9ho Nov\u00e9ho (Nebesk\u00e9ho) ml\u00fdna<\/span><\/strong>, zasazen\u00e9ho na kraji lesa s\u00a0p\u0159ekr\u00e1sn\u00fdm v\u00fdhledem na malebn\u00e9 \u00fadol\u00ed. A odtud je to ji\u017e necel\u00e9 dva kilometry lesn\u00ed cestou ve str\u00e1ni k\u00a0Markovu (Bo\u010dkovu) ml\u00fdnu<\/span><\/strong>, kter\u00fd v\u0161ak ji\u017e mlel na potoku Lod\u011bnici.<\/p>\n

 <\/p>\n

Unho\u0161\u0165 \u2013 m\u011bsto<\/h3>\n

Z\u00a0historie:<\/span> Starobyl\u00e9 m\u011bste\u010dko. P\u0159ipom\u00edn\u00e1 se ji\u017e za panov\u00e1n\u00ed (1253-1278) kr\u00e1le P\u0159emysla Otakara II., kter\u00fd daroval okoln\u00ed krajinu m\u011b\u0161\u0165an\u016fm Malostransk\u00fdm. Roku 1292 se uv\u00e1d\u00ed ji\u017e jako m\u011bstys. O n\u011bkolik let pozd\u011bji, roku 1329, kr\u00e1l Jan Lucembursk\u00fd daroval zdej\u0161\u00ed faru a pr\u00e1vo patron\u00e1tn\u00ed \u0159\u00e1du K\u0159\u00ed\u017eovn\u00edk\u016f s\u00a0\u010dervenou hv\u011bzdou v\u00a0Praze, kte\u0159\u00ed zde s\u00a0kr\u00e1tk\u00fdmi p\u0159est\u00e1vkami sed\u00ed dosud. Kostel sv. Petra a Pavla je ze 13. stolet\u00ed, stavba v\u011b\u017ee zah\u00e1jena a\u017e v\u00a0roce 1656. Roku 1489 majest\u00e1tem kr\u00e1le Vladislava II. Unho\u0161\u0165 prohl\u00e1\u0161ena svobodn\u00fdm m\u011bstem, byl j\u00ed ud\u011blen m\u011bstsk\u00fd znak: jelen se zlat\u00fdmi parohy a obojkem na krku. Unho\u0161\u0165sk\u00fdm byla tato privilegia potvrzena roku 1628 c\u00edsa\u0159em Ferdinandem II. Dne 17.6. 1850 zah\u00e1jily \u010dinnost c.k. okresn\u00ed soud (zru\u0161en v\u00a0r. 1949) a bern\u00ed \u00fa\u0159ad, s\u00eddlo soudn\u00edho okresu, kam do roku 1878 spadalo i st\u00e1vaj\u00edc\u00ed okresn\u00ed m\u011bsto Kladno. Dnes je Unho\u0161\u0165 m\u011bstem s\u00a0m\u011bstsk\u00fdm \u00fa\u0159adem (pov\u011b\u0159en\u00fd obecn\u00ed \u00fa\u0159ad,\u00a0 matrika, stavebn\u00ed \u00fa\u0159ad), ve kter\u00e9m \u017eije p\u0159ibli\u017en\u011b 3500 obyvatel. S\u00a0histori\u00ed m\u011bsta seznamuje expozice Melicharova vlastiv\u011bdn\u00e9ho muzea,\u00a0 um\u00edst\u011bn\u00e1 v\u00a0budov\u011b p\u016fvodn\u00ed unho\u0161\u0165sk\u00e9 radnice (\u010d.p. 1 naproti po\u0161t\u011b) p\u0159estavovan\u00e9 v\u00a0letech 1836-1837.<\/p>\n

Zaj\u00edmav\u00e9 pam\u00e1tky:<\/span> Socha sv. V\u00e1clava (p\u0159ed rokem 1750) je um\u00edst\u011bna p\u0159i vstupu do lodi kostela, socha sv. Jana Nepomuck\u00e9ho (datovan\u00e1 rokem 1730)\u00a0 stoj\u00ed mezi kostelem a budovou fary. H\u0159bitovn\u00ed kaple sv. Barbory poch\u00e1z\u00ed z\u00a0let 1702-1703, je barokn\u00ed a p\u0159i jej\u00edm vstupu se nach\u00e1z\u00ed hrob hudlick\u00e9ho rod\u00e1ka Jana Jungmanna (1778-1842), bratra p\u0159edstavitele \u010desk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho obrozen\u00ed Josefa Jungmanna, kter\u00fd v\u00a0Unho\u0161ti p\u016fsobil jako kaplan (1807-1822) a n\u00e1sledn\u011b jako kn\u011bz (1840-1842). Opraven\u00e9 staven\u00ed \u010d.p. 86 na rohu K\u0159ivokl\u00e1tsk\u00e9 a Sp\u00e1len\u00e9 ulice je uk\u00e1zkou lidov\u00e9ho baroka ve st\u0159edn\u00edch \u010cech\u00e1ch. Socha \u201ePr\u00e1vo na vzd\u011bl\u00e1n\u00ed\u201c od akad. socha\u0159e Josefa Klime\u0161e stoj\u00ed uprost\u0159ed n\u00e1m\u011bst\u00ed T.G. Masaryka. Jej\u00ed bronzov\u00e9 ztv\u00e1rn\u011bn\u00ed bylo sou\u010d\u00e1st\u00ed \u010ds. expozice na v\u00fdstav\u011b EXPO 1958 v\u00a0Bruselu.<\/p>\n

V\u00fdznamn\u00e9 osobnosti:<\/span> Florian ZAJ\u00cdC (1853-1926), houslov\u00fd virtuos p\u016fsob\u00edc\u00ed v\u00a0zahrani\u010d\u00ed (Aug\u0161purk, \u0160trasburk, Berl\u00edn), Karel BOBEK\u00a0 (1853-1926), vojensk\u00fd kapeln\u00edk a komponista, Marie CALMA-VESEL\u00c1 (1881-1966), p\u016fvodn\u011b opern\u00ed p\u011bvkyn\u011b a n\u00e1sledn\u011b spisovatelka, Franti\u0161ek MELICHAR (1842-1925), \u0159\u00edd\u00edc\u00ed u\u010ditel na zdej\u0161\u00ed m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 \u0161kole, autor knih o historii Unho\u0161t\u011b a Unho\u0161\u0165ska, kronik\u00e1\u0159 m\u011bsta, zakladatel m\u011bstsk\u00e9ho muzea, kter\u00e9 dnes nese jeho jm\u00e9no. V\u00fdznamnou osobnost\u00ed, kter\u00e1 p\u016fsobila v\u00a0Unho\u0161ti byl revolucion\u00e1\u0159 z\u00a0roku 1848 Vil\u00e9m GAU\u010c (1816-1866), \u010dlen ileg\u00e1ln\u00edho \u010desk\u00e9ho vlasteneck\u00e9ho spolku zv. \u010cesk\u00fd Repeal, poru\u010d\u00edk n\u00e1rodn\u00ed gardy, kter\u00fd v\u00a0letech 1855(?)-1866 zde p\u016fsobil jako not\u00e1\u0159sk\u00fd koncipient. Zem\u0159el 11.9. 1866 ve zdej\u0161\u00edm\u00a0dom\u011b \u010dp. 90 \u201eU Burgr\u016f\u201c\u00a0 na choleru, kterou do \u010cech p\u0159inesli Prusov\u00e9. Od za\u010d\u00e1tku t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let min. st. se v\u00a0Unho\u0161ti hr\u00e1l \u00fasp\u011b\u0161n\u011b ledn\u00ed hokej. Ve \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech byl nejtalentovan\u011bj\u0161\u00edm hr\u00e1\u010dem pozd\u011bj\u0161\u00ed kapit\u00e1n HOSK Unho\u0161\u0165 Anton\u00edn \u010cIH\u00c1K (1920-1951). V\u00a0roce 1951 unho\u0161\u0165sk\u00e9 mu\u017estvo dokonce \u2013 i kdy\u017e ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b \u2013 bojovalo v\u00a0Karlov\u00fdch Varech o ligovou \u00fa\u010dast. Na unho\u0161\u0165sk\u00e9m kluzi\u0161ti sv\u00e9 prvn\u00ed hokejov\u00e9 kroky ud\u011blal pozd\u011bj\u0161\u00ed kapit\u00e1n \u010deskoslovensk\u00e9 reprezentace, mistr sv\u011bta, Franti\u0161ek POSP\u00cd\u0160IL (nar. 1944 v Ky\u0161ic\u00edch). Unho\u0161\u0165\u00e1kem je Pavel PATERA (nar. 1971), mistr sv\u011bta v\u00a0ledn\u00edm hokeji a \u010dlen n\u00e1rodn\u00edho reprezenta\u010dn\u00edho mu\u017estva \u010cR, kter\u00e9 v\u00a0roce 1998 z\u00edskalo na OH v\u00a0japonsk\u00e9m Naganu zlat\u00e9 medaile. V\u00a0letech 1983-1992 \u010dlenov\u00e9 zdej\u0161\u00edho HaF Klubu organizovali deset ro\u010dn\u00edk\u016f popul\u00e1rn\u00edho cykloturistick\u00e9ho z\u00e1vodu v\u00a0d\u00e9lce 100 km \u201eKarlovy Vary \u2013 Unho\u0161\u0165\u201c. Tradice tohoto z\u00e1vodu se v\u00a0posledn\u00edch letech obnovuje. N\u011bkter\u00e9 jeho ro\u010dn\u00edky se po\u010dtem \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f za\u0159adily mezi nejmasov\u011bj\u0161\u00ed amat\u00e9rsk\u00e9 cykloturistick\u00e9 z\u00e1vody na sv\u011bt\u011b. Zakladatel a prezident HaF Klubu Anton\u00edn MITTELBACH (nar. 1956) na sv\u00e9m historick\u00e9m vysok\u00e9m kole v\u00a0roce 1996 zdolal trasu sv\u011btozn\u00e1m\u00e9ho cyklistick\u00e9ho z\u00e1vodu Tour de France, \u201epoko\u0159il\u201c 110 let star\u00fd rekord Josefa Kohouta \u2013 za 24 hodin non-stop ujel 403,3 km. V\u00a0roce 1992 b\u011bhem 48 dn\u00ed ujel 3165 km z\u00a0Unho\u0161t\u011b do jiho\u0161pan\u011blsk\u00e9 Sevilly p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti kon\u00e1n\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed v\u00fdstavy EXPO 92. Soupe\u0159i ho znali z\u00a0mezin\u00e1rodn\u00edch z\u00e1vod\u016f na vysok\u00fdch kolech v\u00a0N\u011bmecku, Nizozem\u00ed, Rakousku, Anglii, ale i v\u00a0australsk\u00e9 Tasm\u00e1nii. Se sv\u00fdm vysok\u00fdm kolem pravideln\u011b od prosince roku 1992 po sedm let \u00fa\u010dinkoval v\u00a0N\u00e1rodn\u00edm divadle ve Smetanov\u011b Prodan\u00e9 nev\u011bst\u011b p\u0159i v\u00fdstupu komediant\u016f.<\/p>\n

V\u00a0Melicharov\u011b vlastiv\u011bdn\u00e9m muzeu lze koupit turistickou zn\u00e1mku \u201eM\u011bsto Unho\u0161\u0165 No 1053\u201c.<\/p>\n

 <\/p>\n

\u010cern\u00fd potok\u00a0 (\u0160varcava) <\/strong><\/h3>\n

Pramen\u00ed u Unho\u0161t\u011b \u2013\u00a0 nedaleko b\u00fdv. Vl\u010dkovic zahradnictv\u00ed (v pol\u00edch na v\u00fdchodn\u00ed stran\u011b m\u011bsta), d\u00e9lka toku je cca 6,5 km s\u00a0plochou povod\u00ed (odhadem) 15 km2<\/sup>. Nad Markov\u00fdm-Bo\u010dkov\u00fdm ml\u00fdnem u Koz\u00edho h\u0159betu vt\u00e9k\u00e1 do Ka\u010d\u00e1ku (Lod\u011bnice). Pr\u016fm\u011brn\u00fd sp\u00e1d toku je 13,7 m na km. Jeho vody rozt\u00e1\u010dely kola t\u0159\u00ed ml\u00fdn\u016f: Kalivodova, Such\u00e9ho a Nov\u00e9ho. V\u00a0d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch dob\u00e1ch byl jmenov\u00e1n zkomolen\u00fdm p\u0159ekladem z\u00a0n\u011bm\u010diny \u201e\u0160varcava\u201c, dnes u\u017e\u00edv\u00e1no ojedin\u011ble.<\/p>\n

Bulhar \u2013 rybn\u00edk u Unho\u0161t\u011b<\/h3>\n

Rybn\u00edk se p\u016fvodn\u011b jmenoval \u201eVelk\u00fd\u201c a byl majetkem obce unho\u0161\u0165sk\u00e9. Ve 20. letech 19. stolet\u00ed m\u00edstn\u00ed radn\u00ed rozhodli rybn\u00edk jako nerentabiln\u00ed zru\u0161it,\u00a0 m\u00edsto vysu\u0161it a z\u0159\u00edzen\u00e9 louky pronaj\u00edmat. Za pron\u00e1jem luk obec skute\u010dn\u011b obdr\u017eela v\u00edce pen\u011bz, jen\u017ee o sto let pozd\u011bji se zde za\u010dala voda znovu objevovat, rybn\u00edk se za\u010dal hl\u00e1sit o sv\u00e9 byt\u00ed. Navr\u0161ily se hr\u00e1ze a zkraje roku 1950 byl rybn\u00edk obnoven a napu\u0161t\u011bn. Ne\u017e se mu v\u0161ak za\u010dalo \u0159\u00edkat jeho p\u016fvodn\u00edm jm\u00e9nem, do\u0161lo zde k\u00a0tragick\u00e9 ud\u00e1losti. Dne 10.7. 1950 v\u00a0rybn\u00edce utonul bulharsk\u00fd st\u00e1tn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk N.K. Nikolov a od t\u00e9 doby se rybn\u00edku jinak ne\u0159ekne ne\u017e \u201eBulhar\u201c.<\/p>\n

Neumannova stezka \u2013 k.\u00fa. Unho\u0161\u0165<\/h3>\n

Anton\u00edn Neumann, unho\u0161\u0165sk\u00fd hostinsk\u00fd a radn\u00ed,\u00a0 koncem 19. stolet\u00ed m\u011bl v\u00a0\u00famyslu u\u00a0Unho\u0161t\u011b, u pramene \u010ceperka, z\u0159\u00eddit podle vzoru far\u00e1\u0159e Kneippa l\u00e1zn\u011b. Tyto m\u011bly b\u00fdt spojeny s\u00a0m\u011bstem vych\u00e1zkovou stezkou pro p\u011b\u0161\u00ed, kterou za\u010dal budovat vlastn\u00edm n\u00e1kladem roku 1893. V\u00a0roce 1897 zem\u0159el a stezka, kter\u00e1 dostala po sv\u00e9m z\u0159izovateli jm\u00e9no, byla dokon\u010dena n\u00e1kladem m\u011bsta Unho\u0161t\u011b. (K zalo\u017een\u00ed l\u00e1zn\u00ed v\u0161ak nikdy nedo\u0161lo.) V\u00a0dal\u0161\u00edm obdob\u00ed byla n\u011bkolikr\u00e1t obnovov\u00e1na (nap\u0159. v\u00a0osmdes\u00e1t\u00fdch letech 20. st. unho\u0161\u0165sk\u00fdmi ochr\u00e1nci p\u0159\u00edrody) s\u00a0t\u00edm, \u017ee v\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b je sch\u016fdn\u00e1.<\/p>\n

B\u00fdval\u00fd Urban\u016fv pivovar \u2013 k.\u00fa. Unho\u0161\u0165<\/h3>\n

Rod Urban\u016f b\u00fdval v\u00a0Unho\u0161ti a v\u00a0okol\u00ed\u00a0 pivovarnickou kapacitou. Skoro sedmdes\u00e1t let psal novodob\u00e9 d\u011bjiny va\u0159en\u00ed piva v\u00a0Unho\u0161ti. Emanuel Urban zde zalo\u017eil parn\u00ed ml\u00fdn, ke kter\u00e9mu v\u00a0roce 1876 p\u0159istav\u011bl parostrojn\u00ed pivovar. Provoz zah\u00e1jil v\u00a0roce 1877. Po t\u0159i generace majitel\u016f pivovaru se zde va\u0159ilo zn\u00e1m\u00e9 pivo\u201cUNHO\u0160\u0164\u201c. Provoz byl zastaven 9.3. 1942 z\u00a0na\u0159\u00edzen\u00ed gestapa. Urbanov\u00e9 op\u011btovn\u011b obnovili v\u00fdrobu piva 2.9. 1945, v\u00a0roce 1948 na pivovar byla dosazena n\u00e1rodn\u00ed spr\u00e1va, v\u00a0\u00fanoru 1949 se i zdej\u0161\u00ed pivovar stal ob\u011bt\u00ed centralizace v\u00fdroby ve prosp\u011bch velkopivovar\u016f a provoz byl zcela zru\u0161en. Je\u0161t\u011b asi 10 let byl vyu\u017e\u00edv\u00e1n jako jedna ze st\u00e1\u010d\u00edren Staropramenu Praha, potom pat\u0159il St\u00e1tn\u00edmu statku v\u00a0Unho\u0161ti, dnes jeho prostory slou\u017e\u00ed jako provozovny a sklady k\u00a0obchodn\u00edm \u010dinnostem.<\/p>\n

Kalivod\u016fv (Kop\u0159iv\u016fv) ml\u00fdn (\u010d.p. 171) \u2013 k.\u00fa. Unho\u0161\u0165<\/h3>\n

Le\u017e\u00ed v\u00a0horn\u00edm toku \u010cern\u00e9ho potoka. V\u00a0prvn\u00ed polovin\u011b 18. stolet\u00ed archivn\u00ed prameny p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed mlyn\u00e1\u0159e V\u00edta Kalivodu a o n\u011bkolik let pozd\u011bji, roku 1750, se na ml\u00fdn\u011b uv\u00e1d\u00ed jako vdova jeho \u017eena Kate\u0159ina se synem Janem. Nov\u00fd n\u00e1zev \u201eKop\u0159iv\u016fv\u201c ml\u00fdn se objevuje mnohem pozd\u011bji \u2013 v\u00a0posledn\u00ed \u010dtvrtin\u011b 19. stolet\u00ed ml\u00fdn vlastnili Josef a Marie Kop\u0159ivovi (od roku 1876), kdy\u017e jejich potomci ml\u00fdn prodali v\u00a0roce 1927. V\u00a0roce 1930 ml\u00fdn koup\u00ed p\u0159ipojili Urbanov\u00e9 ke sv\u00e9mu pivovaru a slou\u017eil jako ubytovna pro pivovarsk\u00e9 d\u011bln\u00edky. V\u00a0prvn\u00edch letech n\u011bmeck\u00e9 okupace staven\u00ed ml\u00fdna se stalo sv\u011bdkem\u00a0 sch\u016fzek \u010dlen\u016f ileg\u00e1ln\u00ed odbojov\u00e9 skupiny (Oulick\u00fd, Kame\u0161, Patera ad.), kter\u00e1 byla prozrazena a jej\u00ed \u010dlenov\u00e9 v\u00a0roce 1941 zat\u010deni a odvezeni do koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora Mauthausen, kde v\u011bt\u0161ina z\u00a0nich na\u0161la smrt.<\/p>\n

Such\u00fd (Bozd\u011bch\u016fv ml\u00fdn (\u010d.p. 172) \u2013 k.\u00fa. Unho\u0161\u0165<\/strong><\/h3>\n

Informa\u010dn\u00ed tabule na budov\u011b ml\u00fdna pod\u00e1v\u00e1 z\u00e1kladn\u00ed \u00fadaje o historii ml\u00fdna: Koncem 17. stolet\u00ed ml\u00fdn vlastnila obec unho\u0161\u0165sk\u00e1, po roce 1870 se zde objevuj\u00ed Bozd\u011bchov\u00e9, do jejich\u017e rodu pat\u0159il zn\u00e1m\u00fd dramaturg Prozat\u00edmn\u00edho divadla v\u00a0Praze Emanuel Bozd\u011bch (1841-1889), Ludmila Bozd\u011bchov\u00e1, osobn\u00ed sekret\u00e1\u0159ka cestovatele Emila Holuba v\u00a0Africe, prvn\u00ed \u017eena zam\u011bstnan\u00e1 v\u00a0tehdej\u0161\u00edm Rakousku-Uhersku jako po\u0161tovn\u00ed \u00fa\u0159ednice.<\/p>\n

Zaj\u00edmavost:<\/span> V\u00a0letech 1893-1900 zde pob\u00fdvala na letn\u00edm byt\u011b Ren\u00e1ta Tyr\u0161ov\u00e1, vdova po zakladateli Sokola Dr. M. Tyr\u0161ovi, se svoj\u00ed matkou Kate\u0159inou F\u00fcgnerovou.<\/p>\n

Nov\u00fd (Nebesk\u00fd) ml\u00fdn\u00a0 (\u010d.p. 175) –\u00a0 k.\u00fa. Unho\u0161\u0165<\/h3>\n

Ml\u00fdn je v\u00a0archivn\u00edch pramenech \u010dasto veden pod\u00a0 jm\u00e9nem \u201eNebesk\u00fd\u201c. Prvn\u00ed dolo\u017een\u00e1 p\u00edsemn\u00e1 zpr\u00e1va je z\u00a0roku 1636, kdy jeho majitelkou byla Sybila Polyxena Elznicov\u00e1, roz. \u010cejkov\u00e1 z\u00a0Olbramovic. V\u00a0roce 1887 byl ve ml\u00fdn\u011b z\u0159\u00edzen na mlet\u00ed nov\u00fd parn\u00ed stroj (na pos\u00edlen\u00ed vodn\u00edho pohonu). Zdej\u0161\u00ed \u00fadol\u00ed se stalo n\u00e1m\u011btem pro mal\u00ed\u0159e, pozd\u011bj\u0161\u00edho n\u00e1rodn\u00edho um\u011blce Cyrila Boudu, kter\u00fd zde zkraje 40. let minul\u00e9ho stolet\u00ed m.j. namaloval obraz \u2013 olej na d\u0159ev\u011b s\u00a0ozna\u010den\u00edm \u201eNov\u00fd ml\u00fdn\u201c. V\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b, od roku 1966, je ml\u00fdn u\u017e\u00edv\u00e1n k\u00a0rekrea\u010dn\u00edm \u00fa\u010del\u016fm, co\u017e dokl\u00e1d\u00e1 i upraven\u00e1 zahr\u00e1dka, kter\u00e1 je z\u0159\u00edzena v\u00a0p\u016fvodn\u00ed n\u00e1dr\u017ei, ze kter\u00e9 p\u0159epad\u00e1vala voda na ml\u00fdnsk\u00e9 kolo.<\/p>\n

Mark\u016fv (Bo\u010dk\u016fv) ml\u00fdn\u00a0 (\u010d.p. 176) \u2013 k.\u00fa. Unho\u0161\u0165<\/strong><\/h3>\n

Ml\u00fdn nese\u00a0 jm\u00e9no po zn\u00e1m\u00e9 mlyn\u00e1\u0159sk\u00e9,\u00a0 v 17. stolet\u00ed v\u00a0Unho\u0161ti velmi v\u00e1\u017een\u00e9, rodin\u011b Markov\u011b (Ji\u0159\u00ed Marek byl m\u011bstsk\u00fdm p\u00edsa\u0159em a v\u00a0r. 1659 dokonce primasem v\u00a0Unho\u0161ti). Ml\u00fdn byl p\u016fvodn\u011b ozna\u010dov\u00e1n \u201ePod Berounsk\u00fdm brodem\u201c nebo \u201ePodhorsk\u00fd\u201c. Od roku 1863 ho dr\u017e\u00ed \u010dlenov\u00e9 rodiny Bo\u010dkovy. Mlelo se zde a\u017e do roku 1951. Dnes za\u0161lou mlyn\u00e1\u0159skou sl\u00e1vu p\u0159ipom\u00edn\u00e1 \u2013 d\u00edky panu Karlu Bo\u010dkovi \u2013 zde p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b instalovan\u00e9 d\u0159ev\u011bn\u00e9 ml\u00fdnsk\u00e9 kolo, kter\u00e9 se \u201euk\u00e1zkov\u011b\u201c k\u00a0radosti kolemjdouc\u00edch to\u010d\u00ed. Turb\u00edna a za\u0159\u00edzen\u00ed ml\u00fdna jsou provozuschopn\u00e9, ale nevyu\u017e\u00edvan\u00e9 (m\u00e1lo vody, nerentabiln\u00ed provoz \u2026)<\/p>\n

Zaj\u00edmavost:<\/span> Z\u00e1jemc\u016fm o historii mlyn\u00e1\u0159stv\u00ed se doporu\u010duje nav\u0161t\u00edvit soukromou sb\u00edrku v\u00a0rodinn\u00e9m dom\u011b jmenovan\u00e9ho Karla Bo\u010dka:\u00a0 Unho\u0161\u0165, Pivovarsk\u00e1 \u010d.p.323. Otev\u0159eno: v\u00a0m\u011bs\u00edc\u00edch kv\u011bten-\u0159\u00edjen po individu\u00e1ln\u00ed dohod\u011b se jmenovan\u00fdm.<\/p>\n

P\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tka \u201eMark\u016fv ml\u00fdn\u201c:<\/strong><\/span>\u00a0 <\/strong>Lokalita o rozloze 0,1302 ha v\u00a0nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 320-325 m byla kladensk\u00fdm okresn\u00edm \u00fa\u0159adem vyhl\u00e1\u0161ena 21.12. 1993 na skalce nedaleko b\u00fdval\u00e9ho vodn\u00edho ml\u00fdna. Na v\u011bt\u0161in\u011b \u00fazem\u00ed jsou zastoupena spole\u010denstva skaln\u00edch step\u00ed. Nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed druhy: koniklec lu\u010dn\u00ed \u010desk\u00fd, k\u0159ivatec \u010desk\u00fd, sesel siv\u00fd, sm\u011blek \u0161t\u00edhl\u00fd, chrpa chlumn\u00ed. P\u0159i okraj\u00edch lokality rostou ke\u0159e \u2013 nap\u0159. \u0159e\u0161etl\u00e1k po\u010distiv\u00fd, l\u00edska obecn\u00e1, brslen evropsk\u00fd. Z\u00e1kaz vyr\u00fdp\u00e1v\u00e1n\u00ed chr\u00e1n\u011bn\u00fdch druh\u016f pro zahr\u00e1dk\u00e1\u0159sk\u00e9 \u00fa\u010dely!<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

(proch\u00e1zka po k.\u00fa. m\u011bsta Unho\u0161\u0165) Popis trasy: P\u0159i vystoupen\u00ed z\u00a0autobusu nebo z \u00a0pra\u017esk\u00e9 MHD na jej\u00ed kone\u010dn\u00e9 stanici u m\u011bstsk\u00e9 knihovny v\u00a0Unho\u0161ti proj\u00edt kolem kostela sv. Petra a Pavla v\u00a0horn\u00ed…<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":955,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","template":"","meta":[],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/www.malekysice.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/1047"}],"collection":[{"href":"http:\/\/www.malekysice.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"http:\/\/www.malekysice.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.malekysice.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.malekysice.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=1047"}],"version-history":[{"count":5,"href":"http:\/\/www.malekysice.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/1047\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1407,"href":"http:\/\/www.malekysice.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/1047\/revisions\/1407"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.malekysice.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/955"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/www.malekysice.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=1047"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}